Puebla

Kratce pote, co jsem prijela do Mexika, jsem se potkala s jednim mexickym kamaradem - Pierrem. Navrat se blizi, tak bylo na case potkat se i s druhym - s Hugem, mim "buddym", o ktereho jsem se starala, kdyz prijel do Prahy. Mexicany oblibena fraze "aqui tienes su casa" tentokrat nabyla na vyznamu a podelil se s nami o svuj pokoj. Konecne jsme si mohli popovidat v jeho rodnem jazyce.

Cestou z Veracruz jsme videli majestatni vnejvyssi horu Mexika - Pico de Orizaba. Z velke casti byla pokryta snehem, protoze az do vcerejska prselo. A pak se nam ukazali Popocatepetl s Iztazihuatl, kteri diky bile pokryvce vypadali, jakoby se vznaseli nad Pueblou. Jsou neuveritelne blizko a tvori uchvatnou podivanou.

Puebla je mesto zname svou katedralou, ktera dominuje rozlehlemu namesti plnemu stromu. Vse tu ma trochu vetsi meritko, domy maji vic pater, je znat, ze jsme ve vetsim meste. Ale ma svou atmosferu kolonialniho mesta, stejne jako ostatni mensi. Druhou zajimavosti je kaple zdobena bohatym pozlacenym stukem, ktera je dechberouci prehlidkou krestanskych symbolu. Tretim zazitkem je blesi trh, kde se da koupit vsechno, co clovek nepotrebuje, ale je to nadherne. Hlavne starozitnosti, stare fotky, klepadla na dvere, poznavaci znacky, penize atd.

V sobotu nas Hugo vzal na vylet do Choluly - vesnice pomalu srustajici s Pueblou. V Cholule je pyamida s nejsirsi zakladnou, kera se vsak jiz pri prichodu Spanelu zacala rozpadat a menit se v kopec. Na jejim vrsku si Spanele vystaveli krestansky kostel, jako symbol nahrazeni jednoho kultu/nabozenstvi jinym. Od kostela byl nadherny vyhled na vulkany.