pondělí 16. listopadu 2015

Las Guitaritas

Přiletěli jsme v neděli 15. 11. večer a padli vysílení do postele. V pátek 20. 11. je státní svátek. Těšili jsme se na prodloužený víkend. Ale ouha, zrada. Přesunuli pracovní volno z pátku na pondělí. Byli jsme zklamaní, ale nakonec se nám ten den na aklimatizaci hodil. Udělali jsme si sobotu - domácí práce a výlet. Chtěli jsme na procházku a vzpomněli si na jedno údolí, které jsme chtěli prozkoumat v Huastece - Santa Catarině, Caňon Las Guitaritas (wikiloc). Vydali jsme se podél vyschlého koryta řeky Santa Catarina do hor.


Sjeli jsme z nádherné asfaltky na půli cesty k přehradě Presa Rompepicos a pokračovali po kamenité cestě. Minuli jsme poslední haciendy a pokračovali divočinou. Až téměř před místem, kde se cesta zatočí doleva do průsmyku do dalšího údolí, byla přes cestu závora a místní osadník vybíral dobrovolné příspěvky za průjezd. Projeli jsme průsmykem, už jsem byla nervózní, že dojedeme na konec autem a neprojdeme se. Nechali jsme auto tak akorát daleko, abychom mohli ke kaňonu dojít do deseti minut chůze. Mexičani si tu chystali rodinný piknik. Místní mladíci mající siestu na korbě pickupu nám poradili, že průsmyk je kluzký a máme úžinu nadejít po stezce nad nimi.

   
   

Dostali jsme se do dalšího údolí a pokračovali do divočiny. Dá se sem dojet i autem, ale brána je zamčená. Došli jsme k zatáčce/rozdvojení údolí, kde se kozy vracely z pastvy domů a rozhodli jsme se následovat jejich příkladu. Někdo i tak daleko má chatu, nebo tu dokonce žije a chová kozy. Okolní hory se zvedaly kolmo vzhůru všude kolem nás a my si uvědomili paradox, že se v podstatě stále pohybujeme v jedné úrovni, do hor se nejede nahoru, jen mezi hory.


Žádné komentáře:

Okomentovat