Auto jsme nechali za 219 pesos na den (inzerováno 190, ale bez DHP) na dlouhodobém parkovišti na letišti. Odbavili jsme si zavazadla až do Prahy (let přes Dallas a Londýn s British Airlines, z Monterrey do Dallasu operováno American Airlines), dali si polévku k obědu a nastoupili do letadla. Žádný odlet z Mexika se neobejde bez čekání, letadlo si dalo na čas při kontrolování softwaru, ale nakonec jsme vzlétli. V Dallasu jsme čekali na uvolnění našeho gatu. Byli jsme nervózní, že nestihneme přesednout. Cestu a procedury jsme znali z příletu. Na stojanu jsme naklikali imigrační kontrolu, Luboš dostal křížek přes papírek, který mu vyjel a musel tak čekat frontu na dva úředníky, které udělali to samé, jako samoobslužný pultík, jen se tvářili přísně, já bez křížku mohla jít zkratkou, ale počkala jsem s ním. Za imigračníky na nás číhal výtah, kde jsme minule udělali chybu a ocitli se venku z letiště. Tentokrát jsme ji nehodlali opakovat, ale nedobrali jsme se řešení a pochopili, že cesta jinudy než ven a znovu dovnitř nevede. K rentgenům zavazadel jsme doběhli v momentě, kdy nám začínal boarding - nástup do letadla. Paní hlídačka nás naštěstí na naše naléhání pustila kratší frontou pro prioritní pasažéry. Naštěstí gate byl hned naproti, blíže už to nešlo. Doběhli jsme s jazykem na vestě k chumlu lidí a oddechli si, že se ještě nastupuje. Běžela jsem si odskočit, když jsem se vrátila, bylo všechno jinak. Na tabuli sice svítí ON TIME, ale občas tam problikne FLIGHT CANCELED. Letadlo má nějakou závadu, vypadá to, že ji neopraví včas a náš let bude zrušen.
450 lidí stojí frontu na dvě holky na přepážce, které jim hledají náhradní lety. Kolem fronty chodí další staff, který ale neposkytuje žádné info, jen že si máme vystát frontu a bude to s námi vyřešeno. Jsme úplně na konci. Letušky s kapitánem stály seřazené u gatu a zanedlouho odešli. Je to tak. Nepoletíme. Nechápala jsem, jak chtějí uplacírovat 450 lidí do jiných letů. S námi tam byli ještě 4 mladí Češi cestující z Peru, už za sebou měli jeden krátký let, jeden dlouhý a den v Dallasu. Aktivně si vyjednali místo v letu do Evropy na sousedních gatech, ale nebyli schopní se dostat včas na přepážku. Na lince si je přehazovali American airlines s British Airlines a nikdo jim nepomohl. Museli se vzdát. Fronta nakonec byla na 6,5 hodin. 2/3 délky letu jsme prostáli hladoví a nervózní na tvrdé dlažbě letiště, lačně shánějící informace. Asi po 3 hodinách šel frontou papír, že nám sice nezajistí ubytování, ale proplatí do výše 200 liber hotel pro dvě osoby, taxi do 50 liber a stravu do 70 liber. Zabookovala jsem nějaký hotel na půli cesty mezi letištěm a centrem Dallasu. Když jsme se blížili k přepážce, zjistili jsme, že vydávají poukazy na jiný hotel. Naštěstí poukazy došly u lidí před námi. Řekli jim: "všechny hotely v okolí jsou plné, je to na vás, co si seženete." Chudáci. Měli koupený ještě návazný vnitrostátní let z Moskvy do Jekatěrinburgu, který jim už nenahradili. Pouze do Moskvy je dostali. Věděli jsme, že nejspíše dostaneme stejný let o den později, otázkou bylo, jestli ještě budou místa. Nebyla. Nevadí, nepotřebujeme do Londýna, ale do Prahy. Letěli jsme přes Paříž. Celkem 25 hodin zpoždění. Program na pondělí můžeme zrušit - přeplánovat. Rozčarování. Proplatí nám hotel, den v Dallasu, ale nenahradí nám den s rodinou. Zavazadla jsme našli bez dozoru vyndaná z pásu, na nich seděli 4 bezradní Češi hledající ubytování. Poukazy, které dostali, jsou k ničemu, hotel je plný. Dali jsme jim číslo do našeho hotelu a pro jistotu si vzali zavazadla.
Do hotelu jsme přijeli asi v 10 večer, padli do postele hladoví a těšili se na snídani. Po ní jsme si nechali zavazadla v úschově a vydali se do města. Po dobrodružství s taxikem jsme se docela hezky prošli po městečku, které je zajímavé jen tím, že tam zastřelili Kennedyho. Byl nádherný den, slunečný podzimní den, akorátní teplota na procházku v tričku, svěží, ani teplo, ani zima. Jen ta pachuť pocitu, že jsme již měli být doma, nás pálila a otravovala nám den. Na letiště jsme se vrátili s předstihem. Vše prošlo hladce, jen jsme až do poslední chvíle neměli v ruce boarding pasy z Paříže do Prahy. Vydali nám je až hodinu před odletem z Paříže se slovy: "Je nám to strašně líto, ale let je plný. (chvilka horkého potu a napětí...) Nemůžeme vám dát sedadla vedle sebe." Uf, to nevadí, hlavně nás dostaňte domů. Měli jsme možnost srovnat služby American Airlines a British Airlines na dlouhém letu. Britové to sice zrušili, ale měli lepší výběr filmů. Sedadla obou společností byla prosezená. Kdyby to Britové nezrušili, vyšli by ze srovnání trochu lépe, ale Amíci také často ruší lety, takže nebrat ani jednu.
V Praze jsme napjatě čekali, jak dopadne stávkování leteckého personálu Lufthanzy, protože další let jsme měli s nimi. Dopadlo to dobře. Stávku ukončili 2 dny před naším letem. V pátek vybuchla bomba v Paříži a zpřísnili tam opatření na letišti. Zkrátka mám pocit, že jsme evropskými letišti propluli zázračně bez potíží, všemu jsme se těsně vyhnuli, v Londýně se také pořád něco děje. Když už jsem se pustila do srovnávání služeb a letišť, Lufthanza nás nezklamala. Mnohem modernější letadla, krásné sedačky, na dlouhém letu dvě teplá jídla, dobrý výběr filmů, německá přesnost. Doporučuji. Rozčarování přišlo až v Houstonu. Amíci fakt nemají letiště uzpůsobená pro přestupy, alespoň pro lety z Evropy. Je to schválně, nebo si myslí, že všichni letí k nim a nenapadá je, že někdo letí jen přes ně? Dokonce jsme si museli tentokrát vyzvednout a znovu odbavit zavazadla. Nevim, jestli je to letištěm, nebo tím, že se United American nekamarádí s Lufthanzou. Ale jak transferoví cestující, tak cestující přiletivší do USA, obě skupiny prošli stejnou procedurou, frontami na 20-40 minut na imigraci a na výstupu z letiště, pak se naše cesty rozdělili a my šli do fronty na odbavení, rentgeny, vláček na jiný terminál... No samozřejmě jsme tentokrát neměli šanci přestup stihnout za 2 hodiny. Na znovuodbavení nám přebookovali letenky. Naštěstí jen o 2 hodiny později. Zkrátka suma sumárum, ze tří letů, dva se neobešly beze změn, přebookování a zpoždění.
Žádné komentáře:
Okomentovat