Úpal

Našim útočištěm se stala kavárna Starbucks, který se nachází jen pár bloků od hotelu La Rioja. Proč? Mají tu bezdrátové připojení k internetu za cenu jednoho kafe, nebo buchty. Dobře se tu tráví čas, člověk se cítí rozhodně bezpečněji a pohodlněji. V pondělí ráno jsme posnídali u internetu, protože Aleš hledá bydlení. Zašli jsme si koupit SIM kartu do mobilu do „mobilové čtvrti“, která trochu zavání černým trhem. Zezačátku to vypadalo naprosto legálně, až do chvíle, kdy jsme zjistili, že si SIM kartu nemůžeme registrovat, protože nejsme z Mexika. To pani prodavačka sáhla pod pult a vyndala už zaregistrovanou kartu, z čehož plyne, že nemáme ponětí na čí jméno voláme. Dneska mi od noci nebylo úplně dobře, tak jsem si šla raději lehnout a celý den jsem prospala v hotelu. Po vyloučení prasečí chřipky a střevních problémů jsem důvod zvýšené teploty identifikovala jako úpal z předchozího dne, kdy jsem se docela pěkně spálila. Chybami se člověk učí, od teď se budu mazat a koupím si klobouček. Střevní potíže zatím stále nemám, ale cítím, že se v trávicím ústrojí mele něco neobvyklého. Zdejší voda se nemá pít, proto kupujeme balenou, ale nevyhneme se jen krátce převařenému kafi a jídlu, na které nejsme zvyklí. Večer jsem si dala Paralen a vše už bylo v pořádku.