neděle 17. ledna 2010

Antigua, Pacaya

Tentokrat jsme presun meli bez autobusoveho dobrodruzstvi, protoze jsme se nahodou trefili na nadstandartni autobus, jediny primy do mesta Antigua, nebo-li Stara Guatemala, byvale hlavni mesto. Je to oblibeny cil turistu, takze se necitime ani jako v Guatemale, vsude kolem krouzi draha auta, potkali jsme i Skodovku - prvni, kterou jsem v Americe videla. Namesti je lemovane drahymi kavarnami, ale mesto je to moc pekne, raz mu davaji ruiny kostelu. Kdyz se vlada presunula do nove Guatemala City, mesto chatralo a kostely padaly. Ne vsechny byly opraveny, a tak zustaly v ruinach. Z jednoho konventu udelali petihvezdickovy hotel. Nastesti je otevreny pro turisty, takze jsme se prosli timto kouzelnym mistem, kteremu jeste na atmosfere dodala pripravujici se svatba a tisice svicek rozestavenych po ruinach.
Z kostela zrekonstruovali oltar a dodali zavesenou platenou strechu, konecne neco zajimaveho z architektonicke stranky. Jinak akorat nadavam na uprednostnovani automobilu pred chodci, kdyz skacu z chodniku na chodnik a prekracuji schody, diry a psi. Prosli jsme nekolik zajimavych ruin, zaujala nas puvodni pradelna, dnes je to uzasna kasna se zlutavou arkadou, ktera mela sitou barvu pri zapadu slunce a potesilo me to teplicko a slunicko. Nicmene stale myslime na to, jak prichazime o ty zaveje snehu v Praze, snad to vydrzi jeste par dni nez se vratim.






Druhy den jsme se jeli podivat do sousedni vesnice u paty vulkanu Agua. Jsou tu tri vulkany. Ohen a Voda maji sve nazvy nejen podle 4 zivlu, ale i podle toho, co se skutecne nachazelo nahore. Jednoho dne se voda z vulkanu Agua uvolnila a bahno zaplavilo byvale hlavni mesto, kde zemrelo mnoho lidi. Vlada s tim nechtela nic moc delat, protoze zachranne prace byly riskantni a presunula sve pusobiste do Antigua Guatemala. Nicmene jedna spolecnost s vice zkusenostmi mesto odhrabala a zrekonstruovala, takze jsme zadne zavalene domky, ktere jsem si predstavovala, nepotkali.




Odpoledne jsme si zaplatili vylet na vulkan Pacaya a pribalili si banany na opekani. Pacaya je totiz dosud cinny vulkan a jde z neho lava. Mikrobusem nas jelo 11 a nejvic bylo pochopitelne slyset pronikave svitoreni Amiku. Cestou jsme dokonce videli hlavni mesto Ciudad de Guatemala, coz jsme ani necekali, protoze se mu chystame vyhnout. Kdyz jsme vystoupili z mikrobusu, vrhli se na nas kluci, kteri prodavali klacky a hole za 5 kecalu, coz bylo pekne drahe, ale nakonec jsmejednu koupili za 1 kecal. Dal nas obklopovali a po ceste doprovazeli kovbojove na konich, cekajici zda nektery turista nebude moci dal a koupi si jizdu nahoru na hrbete maleho konika. Sli jsme prevazne po sypkem pisku s kaminkama a vsem se pekne prasilo za podrazkama. Nicmene nakonec to nebylo tak, jak jsme si to predstavovali. Zadna lavova reka, zadne opalovani klacku v tekouci lave, ani vedro, ani tryskani lavy z vulkanu. Z vrsku Pacayi nepretrzite stoupal bily dym a z krateru na jeho uboci line vytekala lava, takze jsme nad sebou akorat obcas uvideli cerveny zablesk, kdyz se odloupla cerna krusta z povrchu lavy. V miste, kde jsme byli se valelo par kamenu s cervenymi trhlinkami a turisti si u nich opekali bonbony marshmallow, jeden zalesak vytahl dva steaky a za chvilicku byly k jidlu, my s bananem moc nepochodili. A jak je svet maly, krome anglictiny jsme u tepleho kameme uslyseli i cestinu. Pri ceste zpatky jsme videli paradni zapad slunce s tremi vrsky vulkanu Agua, Fuego a Acatenango. Cervena lava na cernem kopci s pribyvajicim serem vic kontrastovala. Sli jsme nakonec potme lesem dolu k autobusu, i to melo neco do sebe. Zvlaste s cedulemi pozor jaguari. Ale vzhledem k mnozstvi turistu na vulkanu se nebylo ceho bat. Pod kopcem nam kluci malem brali z ruky zakoupene hole s tim, ze jsou pronajate, abychom jim je darovali zpet. Na veceri jsme si opet dosli k zlutemu kostelu na tortu s chile relleno, protoze to je nejlevnejsi, nejchutnejsi a nejjednodusseji dostupna strava v okoli a jako zakusek byly bunuelos s medem, nebo mole s banany. Mnamka.

Zajimavost 1: V malych vesnickach maji indianske rodiny 10 az 12 deti, holky se vdavaji od 15/18ti let a mnohdy se dozivaji pouze 45 let.

Zajimavost 2: Vsude tady pouzivaji ohnostroje a petardy k upozornovani bohu na sve modlitby, je to jako tukani na nebeskou branu, ale vzdycky se strasne leknu. Ohnostroje tak maji porad, ve dne v noci, po msi v kostele je to rachot.

2 komentáře:

  1. Taky se dlouhého věku nedožiju, když čtu o jaguárech, sopkách ,šílenejch autobusech co vůbec nemohou držet pohromadě a rozvalej se na retardérech a lidi vysypou nebo se někam zřítěj.
    m.

    OdpovědětVymazat
  2. Ale to neee. Na sopky mistni nelezou, autobusy jsou v pohode, pohromade drzi, na topes jsou zvykli a nikam se neriti.

    OdpovědětVymazat