sobota 23. ledna 2010

Belize, Caye Caulker

V patek brzy rano v 5 jsme pred hotelem nasedli do autobusu miriciho do Belize. Hranice byla naprosto odlisna od te, kterou jsme do Guatemaly vstoupili - rekla bych, ze az komfortni, vubec to nebylo vzrusujici. Proste jsme vzali z autobusu batohy, nechali si dat razitko do pasu a presi na druhou stranu, tam zase dostali dalsi razitko a nastoupili do autobusu. Na hranici byla cedulka, ze kdokoliv ma strach vratit se do sve zeme, bude vitana jeho zadost o azyl, a neni divu, ze to take mnoho lidi dela. Hned za hranici se raz krajiny zmenil. Bylo poznat, ze jsme v jine zemi, az nas to prekvapilo, protoze z Mexika do Guatemaly jsme rozdil sotva zpozorovali, jenom to bylo trochu divocejsi. Tady jsme najednou videli kratce strizene travniky a drevene domky na kulech v americkem stylu a plantaze cukrove trtiny. V deset dopoledne jsme vystoupili na pobrezi v byvalem hlavnim meste - Belize City. A nas udiv pokracoval. Ziji tu uplne jini lide - Creolove a Garifunove. Jejich historie je krivolaka, ale prosta. Zkratka dve lodi privazejici otroky do USA ztroskotaly, a tak se sem dostala hromada cernochu. Uzemi pripadlo Velke Britanii, takze se v zemi mluvi vic anglicky nez spanelsky a na bankovkach maji dodnes anglickou kralovnu Alzbetu. Cernosi se smichali s mistnimi hispanci a vznikl mix nazyvany Garifuna. Mistni jsou hrdi, ze nikdy nepadli do otroctvi, a kdyz jsme se ptali taxikare jak se mu tady zije, (domnivam se, ze se sem pristehovalo mnoho dalsich afroamericanu pozdeji) odpovedel, ze nikdy nechce odjet, protoze si ziji jako milionari, o cemz svedcilo mnozstvi zlatych nausnic a retezu. Mistni anglictina je minimalne zvlastni, takova raperska, slangova, zkratka cerna. Nikdy jsem nebyla mezi tolika cernochy, ale necitili jsme se spatne. Najednou lide kolem nas nebyli mali, ale obrovsti. Sice na nas stale pokrikovali, ale vlastne jenom chteli, abychom je pozdravili, nebo navazat kontakt pro nejaky obchod.

Prosli jsme si kousek mesta, nic moc zajimaveho jsme ale nepotkali. Az na otaceci most, posledni sveho druhu v Americe. Dodnes se dvakrat denne otoci a necha lode proplout. Nasedli jsme na rychlolodicku a nechali se odvezt na ostrov Caye Caulker, kde nas cekal karibsky raj. Jsme na pobrezi, kde pirati z Karibiku meli sve schovavacky v melkych vodach plnych nebezpecnych koralovych utesu. A tesne pred ostruvky se po cele delce pobrezi az do Mexika tahne druhy na svete nejvetsi koralovy barierovy utes - hned po australskem Great Berrier Reef. Ostrov je uzky pruh zeme - pisku porostly palmami, pobrezi lemuji drevena mola vybihajici do azuroveho melkeho more a na pobrezi barevne drevene domy. Je to pohled presne takovy, jak jsem si od mala predstavovala takovy raj s palmou u plaze. Vlny jsou diky barierovemu utesu minimalni, more je neuveritelne melke a bohuzel huste porostle morskou travou a plaze zapasi s mangrovovymi porosty. Neni tu tak strasne vedro, teploty se pohybuji mezi 27 - 34 stupnu, pred nekolika dny pry bylo nejchladneji za 20 let, ale nezeptali jsme se kolik se to bylo, nicmene vitr od more muze byt stejne tak teply jako studeny.

Kdyz jsme polozili nohu na pevninu a zbavili se dohazovace ubytovani, pritocil se k nam chlapik z Californie - Lary Prochazka se jmenoval. Muy buena onda este Lary. Jeho pradedecek emigroval z Rakouska Uherska 1885 a on si dodnes s velice dobrou vyslovnosi pamatuje jak se reknou kolace a na Vanoce pekl vanocku. Poradil nam co a jak, je tu uz po pate a ceka na sve pratele, ktere prijel prekvapit. Ubytovali jsme se tak, ze jsme za cenu oskliveho pokoje dostali relativne pekny pokoj a sli vyzkouset plazicku na severu ostrova. Kdysy se pres ostrov prehnal hurikan a prepulil ho na dva, za sebou zanechal hlubokou ryhu ve dne a tady prave je nejlepsi plaz na ostrove s peknym barem Lazy Lizard (Lina jesterka). Vyzbrojili jsme se potapecskymi brylemi a vydali se na pruzkum, ktery byl ohromujici. Jenom takhle u brehu jsou k videni obrovske oranzove hvezdice - maji dobrych 20cm, par barevnych rybicek, kdyz jsem se nahodou otocila, uvidela jsem pod brevnem schovane cele hejno vetsich sedo-zlutych ryb, po dne utikal krab poustevnicek atd. Takze jsme se rozhodli dalsi den investovat do vyletu na koralovy utes.

Vylet mel tri zastavky. Prvni byla nejdelsi, pruvodce se vzdy potopil a prinesl morskeho jezka, obrovskou musli - jednou plnou, podruhe s krabem poustevnikem, potom vydrazdil murenu, aby se ukazala... Pripadala jsem si jako v Hleda se Nemo, nebo v akvariu... Druha zastavka byla u hejna rejnoku, ktere krmil sardinkami a pobliz vyckavala i velka barakuda. Treti zastavka byla dobrovolna a plavali jsme samostatne, ale uz jsme byli unaveni a tesili se na ovocny zakusek na palube. Odpoledne jsme si jeste pujcili kajak a projeli se kolem mol, mangrovu a toho mista, kudy se prohnal hurikan. Vsechny barvy jsou uchvatne syte.














1 komentář:

  1. hihi!
    hola julie! no puedo leerlo!!! y por eso no sé donde estan las fotos para ver tu viaje!!
    Saludos
    Isabell

    OdpovědětVymazat