Quetzaltenango

Huehuetenango bylo jen prestupni mesto, nezdrzeli jsme se a rano jeli do Quetzaltenanga, neboli Xely, kde se hodlame zdrzet dele. Na nadrazi nas nasmerovali do autobusu a az po zaplaceni jsme se dozvedeli, ze nejede az do Xely, ze budeme muset prestupovat, ale za to, ze to nebyl bus jako vcera, jsme tam zustali. Nasledovaly dve hodiny vyhlidkove jizdy po silnici v horach, ktera se nazyva Panamerican Highway - spis podle te vysky, nez ze by to pripominalo dalnici.

Zjistila jsem, ze quetzal je ptak s dlouhym ocasem, ktereho ma guatemala ve znaku, podle nej se jmenuje i platidlo a tohle mesto. Mesta v Guatemale byla vetsinou prejmenovana Spaneli a mistni je nazyvaji podle starych jmen.



Quetzaltenango nas mile prekvapilo. Je to poklidne mesto obklopene horami, s krasnym namestim, zivym trhem u nadrazi a malebnymi ulickami po guatemalsku. Je tu vice skol spanelstiny a internetovych pristupu, nez potravin. A to proto, ze je to oblibena destinace cestovatelu, kteri se tu zdrzi na mesic i rok, uci se spanelsky a dobrovolnici. Zadny zasadni rozdil od Mexika nepozoruji, jen snad lide jsou trochu jednodussi, ziji v pohode, netrapi je malickosti a chodi vice v tradicnim obleceni. Na cestach potkavame male kluky, kteri misto sezeni ve skolni lavici nosi na hlavach zavesene otepy dreva z hor. Kazdy ma u sebe macetu a zebra o penize, nebo alespon o susenky, ktere kdyz mame, tak dame.








11.1. jsme vyrazili na vylet. V organizaci poradajici vylety chteli strasne moc penez za osobu, tak jsme se akorat informovali a zkusili to sami. Vydali jsme se na vulkan Chicabal, ktery ve svem jicnu skryva lagunu. Cesta byla krasne znacena, vedla nejprve vesnici, ve ktere nas prekvapily docela honosne postavene domy s garazemi a na druhou stranu zeny perouci pradlo v potoce. Po silnici do kopce jsme potkavali kluky co sli na drevo, az jsme dosli do kempu, kde jsme zaplatili za vstup na vulkan. Na vyhlidce jsme posvacili a kochali se pohledem do kraje a zpevem ptaku. Divali jsme se na vulkan Santa Maria, ktery ma tvar skoro dokonaleho kuzele, na ktery se vydame zitra. Na jeho uboci je aktivni vulkanek Santiaguito, ktery zhruba kazdou hodinu vypusti sloup koure. A dockali jsme se. Jenomze uz bylo 12 hodin a to sem akorat dorazi mraky od Pacifiku a vyhled nam zcasti zakryly. Dal jsme sesli k lagune, byla mysticka, neni divu, ze se jedna o posvatne misto predku. Na hladine se valely mraky, cely vulkan je porostly svezim lesem. Vychutnali jsme si to misto, ale protoze jsem se chtela podivat jeste na horke prameny a vykoupat se po docela narocnem vystupu a sestupu, ze ktereho mam par puchyru, museli jsme jit.

Z vesnice Zunil jsme se nechali k pramenum dovezt za drahych 40 kecalu, ale stalo to za to. Hora uz byla davno v mraku, studena, ale voda, ktera vyteka z hory - skapava po skale do bazenku, ktery mi silne pripominal onseny v Japonsku, mela krasnych 42 stupnu. Odpocinuli jsme si. Z vody se parilo, para se michala s mlhou a vsude kolem vlhky prales... Domluvili jsme se s jinou skupinkou a svezli se s nimi az do Xely.

12.1. jsme vstali brzy rano, abychom videli Santiaguito bez mraku. Rozhodli jsme se, ze nepolezeme az nahoru na Santa Mariu, ale jenom do poloviny na vyhlidku. Slavek stale touzebne obracel zrak k vrcholu. Sli jsme po ceste, pak jsme se prodirali lesem, v ruce jen planek - hodne hruby a neco vytisteneho z internetu, ale hora, jak uz jsem rekla, je dokonaly kuzel a s predstavou toho, kam chceme dojit jsme nekam dosli, odkud byl vyhled. Dali jsme si svacinu a pockali na to predstaveni. Chrlil asi petkrat za sebou. Videli jsme mu do krateru, proto nas prekvapilo, ze byl cely zasypany a para si nasla cestu mezi kameny. Znelo to, jako kdyz leti letadlo. Byli jsme asi kilometr daleko. Zvladli jsme to akorat za dopoledne.



Po navratu do Xely jsme se podivali na hrbitov - nejvetsi, jaky jsem videla (v Mexiku jsem jich moc nepotkala). Hrobky maji barevne, nemusi se nutne pohrbivat do zeme. Bila znamena, ze umrel mlad, cerna, ze umrel stary a modra a zelena ve strednim veku - normalne. Odpoledne jsme nastudovali nase dalsi kroky a spokojene usnuly, "que flojera"!







Kun s nakladem, mobilni dentista