Orientation Week –1st Day

Hurá do školy, zatím jenom na zkoušku, proto hurá! Cesta kolem silnice není tak hrozná, jak se mi zdála první den, ale nepříjemně na mě pokřikovali chlapi z autoopravny a myči čelních skel aut na semaforech. Zatím se neoblékám nijak výstředně, ale je takové vedro, že to jinak nepůjde. Do Salón de Congresos jsem dorazila včas a dala se do řeči se sympatickou Australankou Geraldine. Dostali jsme složku s informacemi a poznámkami k presentacím, sušenky, pití a usadili se ve velkém sálu ke stolům.

Byli jsme tu uvítáni několika dlouhými projevy a presentacemi. Během jedné presentace četli všechny státy, které tu mají zastoupení, tak vím, že architekturu tu budou studovat převážně Němci a jedna Španělka, která je mi hodně nesympatická, protože pořád odporně žvýká a vypadá jako sebevědomá potvora z bohaté rodiny. Bohužel „odříkaného chleba největší krajíc“.

Všichni jsme se dozvěděli, že Polák Wojtek neumí moc španělsky a Mexičani neumí moc vyslovovat jeho jméno. S ním jsem se zatím skamarádila a užíváme si legrace s našimi jazyky. A jako vrchol tohoto orientačního dopoledne byly předány ceny vítězům soutěže na facebooku, takže jako jedna ze tří jsem obdržela tričko mezinárodního programu v Querétaru.

Během presentací jsem také objevila, která slečna je Mariana – moje Hermana mayor alias budíce, přivítala mě moc vřele. Protože ona je moje starší sestra, já jsem logicky mladší sestra, o kterou se musí starat. Mám štěstí, že Mariana je jednou ze sedmi aktivních členů AMI. Poté co jsme v největším parnu absolvovali hry po kampusu, jsem se sešla s Mariani a jejími kamarádkami z AMI – Nadiou a Bere, jejich kamarádem Ivanem a Líou z USA, která je hermana menor Nadii. A takto společně jsme se naskládali do auta a vypravili se do centra na oběd – na palačinku. Zároveň jsem si koupila mexickou tkanou deku, která mi chyběla k dokončení mé židle a stojánek na tužky – moc pěkný hrneček bez ucha.

Prošly jsme se po centru a pod stromem přátelství jsem holkám vysvětlila systém chleba máslo. Moc se jim to líbilo a nestačilo jim to ve španělštině, takže se naučili česky, že jsme „másla“ a „kamarádky“. Ve svém slovníčku jsem si zavedla stránku na slova, která jsou stejná ve španělštině jak v češtině, tak to se jim také moc líbilo :-)

Na šestou jsme se dostavily opět do kampusu, kde jsme měly registrace na předměty a dostali jsme rozvrhy. Můj rozvrh je fajn. Pondělí: od 8:30 grafický design (je to předmět z humanistického studia komunikace a opravdu je to co jsem tolik chtěla – typografie a úprava propagačních materiálů, nikoliv 3D grafika, na což už jsem se několikrát nachytala) od 10:00 mám atelier do 13:00 a od 16:00 španělštinu. V té mezeře můžu chodit domu na oběd, nebo plavat. V úterý mám akorát španělštinu, která je ve stejný čas i ve středu a čtvrtek. Ve středu po španělštině je urbanismus od sedmi do desíti. A čtvrtek je stejný jako pondělí.

Po registracích jsme jeli zařizovat mobilní telefony. Nakonec jsem si koupila nový mobil i SIMku, protože to bylo výhodné a levné a nikdo nevěděl, proč mi ten mobil z Guadalajary nefunguje v Querétaru, když v DF fungoval parádně. A tím bylo pro dnešek vše vyřízeno a zmožena náročným dnem jsem byla odvezena domů, kde jsem akorát po večeři upadla na postel a usnula.

Španělštinu zvládám dobře, spousta lidí mi říká, že mluvím fajn, ale stejně mi chybí aktivní slovní zásoba a mam z toho hlavu jako balón.