Dosud jsem se nezmiňovala příliš o jídle, protože 1) téma jídlo bylo spíše trápením, než požitkem, a to trápením chuťovým i zažívacím, 2) jedli jsme v restauracích v centru a dávali si „typická“ jídla, která se nemohou vyrovnat obyčejnému mexickému jídlu. Nyní jsem si zvykla a začala víc jíst a objevovat. Uklidnilo mě, že se tu nejí jenom kukuřičné placky na tři způsoby, které chutnají úplně stejně.
První dobré mexické jsme měli na Portalles, ve čtvrti, kde bude bydlet Aleš. Chapatas: něco na způsob gyros na cibulce se salátem, rajčetem a paprikou v chlebu/housce/ciabatte s americkými bramborami. Moc mexicky to nezní, že?
Tak moje první jídlo doma v Querétaru byla rýže s mrkví – servírované před hlavním chodem, ale evidentně je to jako naše příloha – a velký, zato tenoučký, kus smaženého hovězího masa obalovaného v kukuřičné mouce místo ve strouhance a jako příloha smažená zelenina, něco jako cuketa s paprikou. A na přání majonéza, nebo salsa s trochou chilli.
Překvapivě z domácí stravou vůbec žádné zažívací problémy nemám.
Žádné komentáře:
Okomentovat