Pošta

Chtěla jsem koupit pohledy a poslat je kamarádům v Čechách, ale nikde v okolí Monterrey je neprodávají. Potkala jsem akorát vyšisované obrázky na fotografickém papíře nebo staré pohlednice s celou zadní stranou potištěnou mapou Mexika, bez řádek pro adresu a text. Vzdala jsem to totálně, jako posílání čehokoliv. Před Vánoci mě máma požádala, abych babičkám poslala vánoční přání. Přáníčka se tu sehnat dají, i koupila jsem je. Záměrně jsem kupovala jen ta s motivem tří králů, protože do ČR to půjde minimálně měsíc. Zalepujíc obálky jsem stanula před dalším problémem, a to jak je pošlu. U nás bych šla do trafiky, koupila známky a hodila je do schránky na rohu ulice. Ale teď se nesmím zase nechat napálit, nesmím postupovat jak jsem zvyklá, musím myslet jako Mexičan. Co by udělal Mexičan. Tak zaprvé by se vůbec nesnažil posílat papírovou poštu do Evropy. Ale kdyby přece, asi by šel na centrální poštu. OK. Correos de Mexico je v centru. A má otevřeno ve všední dny od 8.30 do 16.30. To nedáme. Další společnosti jsou jen národní pošta a ty, které tvrdí, že jsou mezinárodní, jsou jen pro Mexiko a USA. Zeptala jsem se učitelek španělštiny ve škole, jak by to vyřešily. Poslaly by email. Nevěděly. V záloze jsem měla poslední možnost - DHL, shodou náhod hned za rohem od školy španělštiny. "Dobrý den, chci poslat pohled do Evropy, kolik to stojí?" "Uj, to budete mít drahé, něco jako 1000 pesos" "Cože? 4x 1000 pesos nedám. Děkuji." Při odchodu jsem se zahleděla na tabuli s cenami. Obálka do 0,5 kg do Evropy stojí 63. Vrátila jsem se k přepážce, cena je sice v US dolarech, ale paní mi přepočítala cenu na reálnou adresu a vyšlo z toho 800 pesos. Tvářila se vítězoslavně, sekla se jen o 200 pesos. Ale já už měla za lubem dát všechny 4 obálky do jednoho balíčku a poslat je dohromady za těch 800, žádné krát 4. Hurá. Nenechali jsme se odbýt a tady je řešení. A ještě k tomu to poletí letadlem, takže to doručí příští týden ve středu! Neuvěřitelné. Takže chcete-li něco poslat, jděte rovnou na DHL.