Pláže Puerto Viejo - Punta Uva - Manzanillo

Na osmou jsme měli domluvené kafe k snídani a rozbalili si k tomu zamýšlenou včerejší večeři - tostadas con frijoles. Susan se přiznala k menší opičce a vystřelila do hotelu Agapi, kde na nás bude čekat, protože tam půjčují kola, která máme dnes v plánu. Angel nám po večeři ukázal, co se ukrývá v garáži vedle našeho pokoje. Byl tam přívěs s mořskými kajaky a kompletní výbava i na šnorchlování. Zdržíme se i další noc, problém s wifi se večer vyřešil, po druhém panáku jsme dostali heslo k wifi sousedního hostelu. Tady budou mít každým dnem také svoji. Půjčili jsme si kola bez přehazovaček a brzd, taková ty co brzdí, když se šlápne dozadu, s košíkem vepředu. Vcelku praktické. Vydali jsme se podél pláží po nově přeasfaltované cestě. Byla to příjemná projížďka 13 km tam a pak zpět. Zkontrolovali jsme všechny pláže po cestě. Playa Chiquita je opravdu maličká a bohužel z písku ční skaliska. Zato Punta Uva je parádní dlouhá pláž bez velkých vln, s azurově modrou vodou a obzvláště lákavým východním koncem. Chlápek v reflexní vestě nám ukázal dva lenochody spící ve větvích za říčkou, která tu ústí do moře.

K této pláži se vrátíme po cestě zpátky, rozhodli jsme se. Přejeli jsme pár kopečků a mostků, kde se dvoupruhová silnice sjíždí do jediného, a dorazili až na konec silnice, do Manzanilla. Pěkná dlouhá pláž a ospalá díra na konci světa. Máme dojet až kam to půjde za konec pláže a najít malou parádní plážičku se skálou ve vodě, doporučil Marco. Na konci pláže jsme si dali kokos, teda vlastně pipu. Pan prodavač nám vysvětlil, že to neni totéž. Pipa se trhá zelená a je hlavně na vodu, želatina zevnitř se dá také jíst, ale neni to kokos. Ukázal na dvě stejné palmy, jednu se žlutými kokosy, druhou se zelenými, a "názorně" nám předvedl ten rozdíl ve vdou druzích palmy, který jsme neviděli. Dopili jsme pipu a nechali si rozseknout (rozmačetovat) ořech na dvě půlky, ze slupky nám ještě vyseknul parádní lžičku, která funguje na vyškrabávání lépe, než umělohmotná lžička z letadla. Dali jsme si ještě jeden, za 20 korun, no kdo by odolal.

Pak jsme se ponořili i s koly do kokosového háje. Na konci háje byl nepříjemný rozblácený pahorek kam bylo potřeba vytahnout kola, ale stálo to za to. Blátivá cesta, podél dálnice mravenců co stříhají listy, byla dlážděná slupkami kokosáků. Dovedla nás na výběžek s nádherným výhledem. Byli jsme na miniútesu, pod námi burácely vlny a tříštily se o skaliska. A napravo byla TA pláž. Jo, jako ze žurnálu. Malá plážička se žlutým pískem, nakloněnými palmami a uprostřed zálivu čnělo skalisko se stromkem nahoře a dírou skrz, kudy stříkala voda po nárazu vlny. Božské místo. Válely se tu dva páry a bylo tu ještě místo na třetí. Bohužel to neni místo na koupání, je tu dost skal - korálů a vlny se tříští jedna přes druhou. Je to místo na ležení na písku, kochání se, focení nejkrásnější plážičky a pozorování vln.

Cestou zpátky jsme se zastavili v obchodě pro něco dobrého k snědku a zmrzlinku. Slíbili jsme si ananas po koupání na Punta Uva. Lenochodi byli ti tam. Naložili jsme se opět do vody, parádní koupání na Punta Uva. Ananas byl výtečný.

Vrátili jsme se, projeli si ještě Puerto Viejo, nakoupili a rozhodli se, že dnes uděláme bramboráky pro všechny. Ale doma jsme se dozvěděli, že domácí už jdou spát a z večeře nic nebude. Tak třeba další večer.