neděle 2. února 2014

Tamarindo, Conchal, Flamingo

Zabalili jsme si věci, posnídali mango, kolem lítali v korunách stromů opice, půjčili si za 2x 10 dolarů kola a vyrazili prozkoumat další pláže v okolí. Do Flaminga to je z Tamarinda 23 km. Dobře jsme si vybrali, kde se ubytovat, protože Flamingo je vyloženě resort hotelů, žádné ekonomické ubytování. Původně se dokonce jmenovalo Playa Blanca (bílá pláž), ale od té doby, co zde postavili resort Flamingo, převzala celá oblast toto jméno. Navzdory tomu, že flamingo znamená plameňák, viděli jsme spoustu pelikánů a žádného plameňáka. První na co jsme narazili u pláže byl bar CocoLoco (bláznivý kokos) a dali jsme si, jak jinak, náš první kokos. Byl mlaďoučký, plný vody, dužina ještě neztvrdla a byla želatinová. Takový se u nás nekoupí. Našli jsme si místo pod stromem, vykoupali se a usnuli. A to jsme neměli dělat, protože jsme se pěkně přismahli. Popojeli jsme přes Brasilito, kde jsme si koupili papáju k obědu, na pláž Conchal, která byla plná místních. No jo, užívají si neděli. Pura vida. Našli jsme nejhustší a největší strom v okolí a osídlili jeho stín na zbytek odpoledne.

K večeru přišly mraky, byl čas vyrazit zpět než slunce zapadne. Po silnici to neni zrovna legrace, protože asfalt žhne, pruhy jsou úzké a krajnice chybí. Lu měl malé kolo, takže tento výkon byl medailehodný. Po cestě jsme dočerpávali pivo. Prodává se tady Pilsen (ne to neni naše), Bohemia (taky neni naše), Budweiser (americký), ale nejčastější jsou Imperial a Toňa. Vrátili jsme kola a vypravili se do našeho vysněného Hamaca Surf Campu na pláži, kde jsme si domluvili, že přijdeme. O víkendu to tady žilo. Šou s ohni, grilovačky, velké párty, opálení kluci s dredy a zkrátka jsme měli strach, že nezapadneme. Ale provozovatelé - dva mladíci z Francie, byli velmi milí. V neděli večer byl klid, hostel prázdný. V podkroví viselo pár plných a pár prázdných hamak, takže jsme se nemačkali. Lu si přál spát na pláži, tak dostal slevu. 20 dolarů za hamaku se nám zdálo moc, ale 20 a 10 je normální cena, kterou platíme pokoj. Udělali jsme si tortily s avokádem a fazolemi, posadili se se sangríou na plážovou matraci a užívali si písku. V noci nás otravovalo pár komárů, ale za ten zážitek spát v hamace na pláži a slyšet příboj to stálo. A mam pocit, že jsme už viděli víc opic po cestě na kole, nebo přímo z hostelů, než v národních parcích.

Žádné komentáře:

Okomentovat